"Agora Speakers International je celosvětová nezisková asociace vášnivých dobrovolníků, jejímž cílem je pomáhat lidem rozvíjet jejich řečnictví, komunikaci, kritické myšlení, debatní a vůdčí schopnosti." Debata byla v prohlášení o účelu Agora Speakers přítomna od samého počátku. Přesto byla až doposud ve vzdělávacích materiálech opomíjena a s druhou iterací Vzdělávacího programu a Průvodce Agora je na čase to řešit. Roste počet výzkumů, které ukazují obrovské výhody debat jako vzdělávacího nástroje: Debata posiluje kritické myšlení, mnohem více než samotné mluvení na veřejnosti (Allen, Berkowitz, Hunt, & Louden, 1999), (Howell, 1943), (Hill, 1993), (Greenstreet, 1993) Debata je nejúčinnější činností na univerzitách pro výuku výzkumných dovedností. Debata poskytuje lidem, kteří vstupují do zaměstnání ve všech odvětvích, značné výhody (Center, 1982) (Hobbs & Chandler, 1991) Mezi účastí v debatě a zlepšenými schopnostmi psaní a poslechu existuje jasný vztah.(Mezuk, Bondarenko, Smith, & Tucker, 2011), (Peters, 2009), (Huseman, Ware, & Gruner, 1972) Mezi účastí v diskusích a dosažením vedoucích pozic ve společnosti existuje velmi vysoká korelace (Keele & Matlon, 1984), (Union, 1960) Zkušení diskutéři mají v životě mnohem nižší procento verbální agresivity (Colbert, 1993) Debata drasticky snižuje (až třikrát) pravděpodobnost předčasného ukončení školní docházky (Anderson & Mezuk, 2012) Debata je jednou z nejvíce podporovaných činností bývalých účastníků. Ve skutečnosti se těší téměř jednomyslnému (99,26%) souhlasu studentů, což je více než u jakékoli jiné vzdělávací aktivity. (Parcher, 1998) Existuje mnoho diskusních soutěží a systémů pravidel pro debaty, většina z nich vychází z parlamentních systémů a parlamentního postupu (zejména britského parlamentního postupu). Obvykle postupují s přísným řádem, co a kdy lze říci a kdy můžou zaznít nové argumenty a důkazy. V dnešním uspěchaném světě však musíme vzít v úvahu i jiné formy debat, zejména ty, které se odehrávají v televizi, rozhlase nebo podobných médiích, kde je akce mnohem méně uspořádaná a rychlá, nebo takové debaty- jako situace, které jsou také mnohem flexibilnější, například soudní řízení nebo obchodní jednání. Debata má také své problémy. Pozoruhodný článek profesorky Nancy Tumposkyové (Tumposky, 2004) tvrdil, že debaty směřují k dualismu, přesvědčují účastníky, aby se na problémy dívali jen jako na dvě pozice a soustředili se jen na otázku vítězství nebo prohry. Několik studií navíc naznačuje, že kontroverzní povaha debat není přirozená pro způsob, jakým ženy a určité menšinové skupiny přemýšlejí a komunikují. Navrhovaná pravidla debaty se snaží dosáhnout určité rovnováhy: Nedělat schůzky příliš dlouhé Sloužit vzdělávacímu účelu Být co nejrealističtější Rozvoj dovedností, které lze použít v široké škále debat o skutečném světě nebo situacích podobných debatám. Nevytvářet v klubu špatnou atmosféru. Umožnění debat být více než jen sekcemi s nulovým součtem, ve kterých jeden tým vyhrává a druhý prohrává, a podporuje budování konsensu. Bod (1) je nejsnadněji dosažitelný tím, kdy klub musí mít na všech setkáních minimální počet rolí, aby se klub mohl rozhodnout, jestli chce zcela klasické setkání, setkání pouze pro debatu nebo kombinaci obou, pokud to čas dovolí. Bude zde však požadavek mít alespoň čtyři debaty ročně, přičemž jejich organizaci má na starosti VPE. Očekává se, že debata bude trvat 30 až 90 minut, v závislosti na počtu týmů a času, který VPE každému oddílu přidělí. Měli bychom si ale dávat pozor na to, abychom z klubů Agora neudělali diskusní kluby, protože to není cílem. Je to nebezpečnější v tom, že debaty bývají zábavnější a napínavější než připravené projevy a mohou generovat určitou „závislost“. Debaty by měly doplnit a rozšířit stávající vzdělávací program, nikoli jej nahradit. Měli bychom také pamatovat na to, že cílem debat Agora je hlavně vzdělávání členů, kteří se jich účastní.